O životě v jižní Francii aneb co byste rozhodně nečekali


Vždycky jsem toužila žít v zahraničí, jen jsem netušila kdy, kde a jak se tam vůbec domluvím. Život mě zavedl nakonec do jižní Francie, kde jsem se rozhodla zůstat, přestože jsem se teprve začínala učit znovu francouzsky a nic jsem ze začátku nerozuměla. Tak moc mě to tady okouzlilo, že jsem tu i přes spousty překážek zůstala. Ovšem okouzlilo mě především prostředí této oblasti a možnosti, které zde jsou, co se týká volného času a přírody. O francouzských zvycích a systému je zase jiná pohádka, někdy trochu srandovní, jindy smutná a někdy Vás přivádí k šílenství.

Proto bych Vám ráda v následujících měsících přiblížila život v jižní Francii a povyprávěla o Francouzích, věřím že se pobavíte a budete dost překvapení :) Hold jiný kraj, jiný mrav.



Mám štěstí, že v této oblasti jižní Francie jsou lidé velice usměvaví, hrozně milí, baví se s Vámi na ulici jen tak, i když Vás neznají, v obchodě se na Vás smějí a popřejí Vám vždy hezký den. Navíc se zdraví velmi často i cizí lidé, pokud jich je málo v dohledu, tzn. když jdete například na nějakou pěší tůru a každých pár minut někoho potkáte a je to Francouz, vždycky se pozdravíte. Poslouchat sluchátka v tento moment je tedy docela složité, nebo musíte odezírat ze rtů. Každopádně mi přijde, že to je jejich pozitivní stránka a nic to nestojí. Ovšem není tomu tak všude ve Francii, stačí se podívat na druhou stranu jižního francouzského pobřeží a s takovými lidmi se setkáte mnohem méně. Je pak vtipné pozorovat, jak si dělají jižani srandu o těch na severu, Paříže a i z Marseille , jak je imitují a vysmívají se, jak jsou pořád nervózní a nevrlí, musí mít všechno hned, jsou zaprdlí a požadují naprosté nesmysly. Seveřani se zase povyšují nad těma z jihu, což mi přijde absurdní, když sem každé léto jezdí na jih návaly tisíců turistů ze severu.


Co se týká dochvilnosti, nejsou na tom moc dobře. Tady se totiž nikam nespěchá a akademická čtvrthodinka je samozřejmostí. Když někdo tedy řekne ve dvě, počítám spíš ve tři a budu doufat, že nezapomněl. Všechno se dělá na pohodu a nesmí se na nikoho spěchat. Je-li někde fronta, pokladní nebo úředník si kvůli tomu přece nepospíší. Pokud se někde dočtete o otevírací době, to se týká i doktorů, bank atd., nebuďte si jistí, že bude otevřeno. Na dveřích se kolikrát ani nedozvíte, proč je zavřeno.



Potřebujete vyřídit ve Francii nějaké papíry? Těšte se na neskutečně složité a dlouhé papírování! Připravte se na to, že Vaši žádosti bude vyhověno, až když to zopakujete čtyřikrát, mezitím Vám také ztratí třikrát papíry a budou se dohadovat, že jste je stále nedodali. Navíc tam, kde by jinde na něco stačil jeden papír, oni musí mít pět papírů. Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě:) Oni sami na to nadávají, ale jak říkají "c´est comme ça", tak to prostě je. Do dopisu, kde Vám chtěli sdělit jednu podstatnou věc, Vám sepíšou dlouhý román, do kterého někam zakomponují onu podstatnou větu, která byla například, že je potřeba vyplnit formulář modrou propiskou. Oni celkově rádi píšou dlouhé, o ničem vypovídající dopisy. Souvisí to podle mě i s tím, že už ve škole jsou vedeni k tomu, že je potřeba napsat o dané problematice spíše slohovou práci, kterou to okecají, ale vůbec nemusí tomu rozumět, než stručně vystihnutou podstatu problému a ukázku toho, že tomu vlastně rozumí.


Když byste si chtěli založit účet v některých z francouzských bank, kterých tolik zase nemají, připravte se na to, že se Vám budou ztrácet peníze před očima, ani nebudete vědět jak. Doporučuji zůstat u české banky nebo si pořídit mezinárodní. Když slyším, jak si každý prohlíží svůj účet v bance a každý měsíc přichází o enormní částky peněz za poplatky (a nejen to), ne děkuji, raději nechci :) Cokoliv vyřídit, reklamovat nebo zažádat v bance je problém, většinou to nevyhrajete. Myslíte si, že jste v právu a že Vám něco chybně strhli? To ještě vůbec není zaručené, že jste vyhráli! Vyřizujete to totiž dost často se zaměstnancem banky, který ani neví, že je rozdíl mezi debetní a kreditní kartou (ano, to se nám opravdu stalo).

Na jejich obhajobu ale musím říct, že pokud máte jen trochu více peněz na účtě, hned se k Vám poradci chovají jak k nejváženějšímu zákazníkovi. Navíc co se týká hypoték, mají mnohem nižší úroky a když si kdykoliv během splácení rozmyslí, že to chtějí předělat nebo třeba snížit sazbu či získat nějakou výhodu, vyhoví jim. To mi přijde úžasné oproti České republice.


Když už jsme u bydlení, ve Francii seženete i podnájem z 90 % jen s prokázáním příjmu a pracovní smlouvy. Jsou na to tady přísní, stejně tak se získáním hypotéky, protože potřebujete spíš smlouvu na dobu neurčitou, než pouze na rok. Živnostníci si stejně jako u nás bez nějakého vyššího příjmu moc neškrtnou, stejně tak mají problém i se sehnáním podnájmu. Na pobřeží se dost často pronajímají zvláštně nemovitosti, jelikož majitelé profitují z krátkodobých letních pronájmů v letní sezóně a na zbytek roku povolují dlouhodobý pronájem. Takže hodně lidí se na letní sezónu musí odklidit pryč a přestěhovat se. Pokud jste majitelem nemovitosti, kterou dlouhodobě pronajímáte a nemáte štěstí na nájemníky, přestože Vám neplatí, nemůžete je v zimních měsících vyhodit. Na to tady mají zákon a přestože na jihu nikdy není u moře taková zima, musíte počkat do jara, než se jich zbavíte. A nebo pokud máte pronajímanou nemovitost plně vybavenou nábytkem a spotřebiči, vyrazit je můžete poměrně rychle. Což mi přijde dost zvláštní, co říkáte :)


Mám Vám toho tolik co vyprávět, ale pokračování příští týden :)


Markéta









© 2018 by uzijsidovolenou.cz. Proudly created with Wix.com.