Ať už byl život v zahraničí celoživotní sen nebo jste se tam ocitli náhodou, všichni se potýkáme občas s tím, že si musíme ťukat na čelo, jak je možné, že v tomhle státě to funguje úplně jinak a že lidé se tady chovají dost zvláštně, reagují neočekávaně a nechápou nás, kteří se chováme (podle našeho mínění) normálně. Kolik lidí v dnešním světě žije mimo svůj rodný stát a kolik z nich si muselo zvyknout na úplně jinou kulturu a podmínky života?
Každý se snažíme si uchovat hlavně ze začátku svoji identitu ze země, ze které pocházíme, ale časem se stejně musíme dost přizpůsobit, změnit a akceptovat, že to prostě není stejné jako u nás. Ať už je to lepší nebo horší, je to jiné a vždy se najde něco v systému daného státu, co nám nebude vyhovovat, nebo chování lidí bude pro nás zvláštní, či my budeme pro ně zvláštní.
Položila jsem si ale otázku proč vlastně se rozčilovat, když se musím jen naučit to respektovat. Jiné, pro mě nelogické zvyky, názory a chování, jsou jen výsledkem působení lidí kolem daného jedince a doby. Co vidí člověk ve své zemi kolem sebe za chování mu přijde normální, to co dělá rodina a přátelé, jaké mají názory a tendence, to vše mu dává směr a předpoklady k tomu, aby byl stejný. Dostane se do pasti okolí, které po něm chce určité chování a když to nedělá, je odsuzován. Proto většina lidí jde jako stádečko jedním směrem a ovlivňují jeden druhého svými názory, chováním a zvyky. To se přenáší z generace na generaci a málokdo se chce nebo může vymykat. Všichni jsme oběti doby a svého okolí a nemůžeme se tedy rozčilovat, že někdo má podle nás nelogické chování a názory. Pokusit se je změnit je většinou nadlidský úkol, a stejně je to přece hloupost, nám by se také nelíbilo, kdyby nám někdo říkal, co je správné a co ne. Nezbude nám, než se povznést nad vším, s čím nesouhlasíme, a respektovat, že daný člověk má úplně jinou výchovu, pohled na věci a to co je pro něj normální samozřejmě pro nás vůbec tak být nemusí. Věci pro nás logické pro ostatní logické vůbec nemusejí být.
Jak vybruslit z této svízelné situace a akceptovat tyto rozdíly? Jelikož s tím nemůžeme nic dělat, nejlepší je najít, odkud daná věc přišla a zkusit co nejvíc pochopit její příčinu. Pak si položit otázku, zda bychom v takovém prostředí s vlivem všech ostatních byli stejní a logicky dojít k tomu, že bychom byli identičtí nebo měli podobné reakce během konkrétní situace. Tím se naučíme akceptovat i zvyky a názory, které nekorespondují s těmi našimi a nemůžeme s nimi nic dělat. Když nám vadí systém v dané zemi, ať se to týká například zdravotnictví, školství, papírování atd, uvědomme si ale všechny výhody v dané zemi, proč tady žijeme a že tyhle detaily nám přeci nezkazí pohled na toto místo. Musíme jen třeba trochu více hledat, abychom našli to správné zařízení, které nám dá to, co si představujeme, protože všude existuje někdo, kdo to umí dobře.
V každé zemi je něco, ale věřím, že když člověk hledá a poradí si, zařídí si to tak, aby si nemusel stěžovat vůbec na nic :) Jen to třeba nepůjde tou nejkratší a nejpohodlnější cestou.